čtvrtek 12. července 2018

Jsou to tři měsíce...

... jako fakt nevím, kam ten čas letí?! 
Dítě za odměnu. 
Muž včera prohlásil, že si to snad ani nezasloužíme?!
Je usměvavé. 
Spokojené.
Miminko!
Spinká třikrát až čtyřikrát během dne. 
V kočárku. 
V hojdavaku. 
Vydrží ležet a koukat kolem sebe. 
Opravdu dlouho. 
Bouchá ručičkou do hraček na hrazdičce. 
I v domácím kočárku. 
Prohlíží si svoje pěstičky. 
Dokáže prospat i celou noc. 
Už asi pětkrát. 
Fakt! 
Má ďolíček na pravé tváři.
Při smíchu. 
(Jako já.) 
Vyležené kolečko ve vlasech. 
(Jako děda?) 
A je neskutečně odolná. 
Vůči Andělčiným mazlícím útokům. 
...... 
Čteme černobíle.
Bíločerně.
Hraje si s montessori mobilem. 
V kočárku s barevnou hračkou.
Pase koníčky. 
Má ráda, když zpíváme. 
A nám je do zpěvu! 
❤️




1 komentář:

  1. Ty jo, celou noc jsem nespala od porodu (pět měsíců), jaké to asi je??:-)

    OdpovědětVymazat