úterý 22. září 2015

Plaváčci ...

Jsem plánovací typ.
Všechno musí přesně sedět. 
Ladit. 
Být dokonalé.
Tyhle plavky jsem vůbec koupit nechtěla.
Ale.
Než jsem se rozhodla, že začnu s Andělem chodit plavat, tak to opravdu dlouho trvalo.
Nemám ráda vodu. 
V rybníku se nekoupu. 
V moři smočím jen kotníky. 
Bazén je nejhezčí od břehu.
Zvládnu jen vanu. Plnou pěny.
Moje dítě miluje vodu. 
Jako správná matka jsem se rozhodla obětovat se.
Zavolala do Plaváčku, Delfínku, nebo jak se to tam jmenuje?
Milá slečna mě informovala, že první lekce kurzu už proběhla, ale můžeme se ještě přidat. 
Milé. 
Čekala jsem, že budu mít spoustu času na přípravu. Nejen koupit plavky. 
Myslím hlavně tu duševní přípravu.
Čas nebyl na nic. 
Rychle jsem sedla k internetu a sehnala plavky ve vhodné velikosti. 
Fuška!
Musela jsem slevit ze vzhledu. 
Máme tedy bábušky.
Vůbec neladí k ručníku. K ničemu. 
Pytel na plenky stále nemám. 
S igeliťákem si trhnu ostudu.
Nedokonalé. Jak já to nesnáším!
Zítra jdeme na to.
Držte palce, ať to zvládnu!
Uf!!!


3 komentáře:

  1. Tak jaké to pro vás, milé pávice, bylo?? Myslím na vás už tři dny!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Anděl byl (nejen v plavkách) za hvězdu. Já přežila. Divím se. Vzhledem k mojí pracovní deformaci. Možná se budu těšit na příští lekci. Možná ...

      Smazat
    2. :-) Gratuluji! Přeju, aby ses těšívala.

      Smazat